Ahoj všichni, kteří sledujete můj profil! 😊 Co se stalo za poslední týden?
- Agáta Prachařová zveřejnila sms, která jejího muže osočuje z nevěry
- Eva Longoria dopřála tělu čas: 10 měsíců po porodu syna se ukázala v bikinách
- Velikonoční zajíček zmlátil agresora, který plivl na ženu
To jsou ale kraviny, že…? Ale stalo se i něco zajímavějšího. Místním zpravodajstvím Region Valašsko proběhla novinka, že „mladý cestovatel z Valašské Senice vydává svou první knihu“. Takže teď o tom už nevědí pouze ti, které každý den otravuji otázkami typu:
Já: „Která obálka je lepší?“
Oběť (například kámoš, kterého k jeho smůle potkám v obchodě): „Ta druhá.“
Já: „A nepřipomíná ti tak trochu starý školní atlas?“
Oběť: „Ani ne.“
Já: „Tak ani ne, nebo ne?“
Oběť: „No možná trochu jo… Víš co? Radši vyber tu třetí obálku.“
Já: „Dík za názor. A když už se ptám… co říkáš na tu anotaci? Poznáš z ní, že jde o cestopis? Pár lidí si myslelo, že je to fantasy, protože v ní píšu o obřích pavoucích.“
Oběť: „Buď v klidu, je to jasný cestopis.“
Já: „Počkej, ale ty přece dávno víš, že píšu cestopis…“
Oběť: „No…“ (Snaží se schovat za regál, aby nedostal další otázky.)
Tak ale teď už ke slíbenému pokračování článku, jak kniha vznikala. Minule jsem stručně připomněl celou výpravu, nastínil jsem, kdy a jak se zrodila myšlenka proměnit obyčejné poznámky z cesty v celou knihu. Článek skončil tím, že mi odpověď jednoho nakladatelství změnila život.
K mému údivu mi nepřišla odpověď, jak netrpělivě celé roky čekali na úžasný rukopis nevídané kvality a že se teď konečně dočkali. Naopak mě šokovala zdrcující kritika, že se nejedná o žádnou knihu, ale o cestovní deník, kde stále dokola řešíme jen problémy s autem.
„Tak tos pos*ala! Já ti ještě ukážu!“ blesklo mi okamžitě hlavou.
Asi po dvou týdnech, až mě opustila největší zlost, jsem se dal do díla. Polovina vyprávění o opravách auta šla z textu okamžitě do pr…yč. Ano, uznávám, redaktorka měla pravdu, bylo to něco jako výlet opravářů automobilů.
Pak jsem si na skupině začínajících spisovatelů na Facebooku našel tzv. beta čtenáře. Jedná se o lidi, kteří si dobrovolně vaše dílo přečtou a poskytnou smysluplnou zpětnou vazbu. Poté, na základě konstruktivní kritiky, jsem komletně celý 100stránkový text převedl z nezajímavého minulého času do mnohem údernějšího času přítomného. Následovala změna nudných opisů rozhovorů na živé dialogy. V dalším kroku jsem přidal více zajímavých fotek a zaměřil se na jejich popisky – každý musel být zajímavý, vtipný, v ideálním případě obojí dohromady.
A pak jsem hledal dalšího kritického beta čtenáře, který by posoudil pokrok. Vybral jsem spolužačku ze střední, která se kritiky opravdu nebojí. Excelentní volba. Kniha se v mnohém posunula zase o kus dál. Následoval opět kontakt nakladatelství. A odpověď mi opět změnila život. Ono popravdě život změní víceméně každá událost – například sníte jablko a najednou žijete život, ve kterém nemáte hlad… 😊
(Pokračování příště)
Chci vědět o každém dalším článku co nejdříve!